Přehlasování Senátu Poslaneckou sněmovnou

Nesouhlas Senátu s návrhem běžného zákona může Poslanecká sněmovna přehlasovat. Je kvůli tomu Senát v legislativním procesu zbytečný?

Když Poslanecká sněmovna schválí návrh běžného zákona, postoupí jej Senátu. Senát následně může návrh schválit, zamítnout a nebo vrátit zpět v pozměněné podobě. Pokud se k návrhu nevyjádří do 30 dnů, je zákon přijat a je postoupen Prezidentu republiky k podpisu.

proces schvalování běžných zákonů
Proces schvalování běžných zákonů (Zdroj: PSP)

Pokud Senát návrh vrátí Poslanecké sněmovně, může Poslanecká sněmovna Senát přehlasovat většinou všech poslanců (101 a více) a návrh zákona tak postoupit Prezidentu republiky k podpisu bez souhlasu Senátu.

Nesouhlas Senátu však nelze přehlasovat u některých druhů zákonů. Jedná se o ústavní zákony, volební zákony, zákon o styku obou komor parlamentu, zákon o jednacím řádu Senátu a některé mezinárodní smlouvy.

Přehlasování Senátu není samozřejmé ani u běžných návrhů zákonů. Senát funguje jako jakési dvoufázové ověření. Pokud Poslanecká sněmovna schválí nedokonalý návrh zákona, Senát má možnost návrh zamítnout, opravit či vylepšit a vrátit ho Poslanecké sněmovně. 

Jako příklad můžeme uvést kontroverzní návrh novely zákona o daních z příjmů z prosince minulého roku. Senát verzi z Poslanecké sněmovny pozměnil a vrátil zpět Poslanecké sněmovně. Ta pozměněnou verzi přijala.

Od začátku svého fungování, až do konce 12. funkčního období, se Senát celkem zabýval 2384 návrhy zákonů postoupených Poslaneckou sněmovnou. 70 % z těchto návrhů senátoři schválili a zbylých 30 % vrátili Poslanecké sněmovně.

Ze Senátem vrácených 554 návrhů Poslanecká sněmovna schválila 309 návrhů v pozměněné podobě, ve 218 případech Senát přehlasovala a 27 návrhů nebylo přijato.

přehlasování Senátu Poslaneckou sněmovnou
Jak bylo naloženo s návrhy zákonů, které sněmovně vrátil Senát

Zdroje: